Naučná stezka
Projděte se areálem od jedné brány ke druhé. Vezměte s sebou chytrý telefon, hledejte QR kódy a odneste si vědomosti…
Pěstování zeleniny v městském prostředí zažívá renesanci po celém světě. Za země globálního jihu jmenujme kubánskou Havanu, jejíž zahrady jsou schopné vyprodukovat spoustu kvalitní zeleniny pro místní obyvatele. V Evropě jsou faktory pro zakládání zahrad spíše touha po kvalitní zelenině, možnost pěstování sousedských vztahů a chuť hledat udržitelnější životní styl. Za meku evropských komunitních zahrad by se dal se svými přibližně osmdesáti komunitami označit Berlín.
V České republice vznikla první komunitní zahrada, Prazelenina, až v roce 2012 v Praze. Dnes se u nás nachází přes 125 registrovaných komunitních zahrad. Přínosy komunitního zahradničení jsou četné. Pro jednotlivce slouží jako prostředek duševní hygieny a možnost seberealizace. Velmi cenné jsou společenské přínosy v podobě pěstování mezilidských a sousedských vztahů. Vzhledem k nejmladší generaci je nedocenitelná dětská zkušenost s pěstováním potravin, ekologická výchova a obecně budování vztahu k přírodě (Kokoza).
„Naše“ Za()hrada vznikla již roku 2013 jako první olomoucká komunitní zahrada. Její prostory zvyšují estetickou hodnotu již tak cenného místa v historickém jádru města, slouží také jako otevřený prostor pro kulturu a nabízejí občanům města prostor pro relaxaci jako protipól hlučného města. Slouží velice dobře jako prostor pro setkávání obyvatel a mezigenerační komunikaci, také pro inkluzi dětí s postižením. www.zaohrada.cz
text: Jakub Sobotka
Stromy.
Vzrostlé stromy, jaké se nachází zde v areálu letního kina, jsou nedocenitelnými pomocníky lidí pro přežití v městském prostředí. V létě ochlazují rozpálený okolní vzduch a slouží tak jako obrovská přírodní klimatizace. Vytváří mikroklima s vyšší vzdušnou vlhkostí, proto snižují extrémy jak vysokých, tak nízkých teplot. Vedle toho čistí vzduch. Produkují pomocí fotosyntézy kyslík, zachycují polétavý prach, ale i další škodlivé látky, výfukové plyny apod. Mají také neopomenutelnou estetickou hodnotu. Odpočinek v jejich stínu uklidňuje, pomáhá zbavit se stresu, působí blahodárně na lidskou psychiku. Stromy také hrají nezastupitelnou roli ve snaze zmírnit dopady klimatické změny. Do svých těl ukládají uhlík, tím redukují obsah atmosférického uhlíku. Vzrostlé stromy slouží také jako útočiště pro nespočet mikroorganismů hub, mechů, lišejníků, hmyzu, ptáků i savců.
text: Jakub Sobotka
Historie.
Letní kino přímo sousedí s komplexem Olomouckého hradu. Právě sem se mohl ve svých posledních dnech z oken dívat mladičký Václav III., poslední Přemyslovec a český král, než ho tu o parném srpnovém dni roku 1306 záhadně zavraždili. Avšak první zmínky o těchto končinách – konkrétně o bastionu, který se zde rozkládá dodnes, sahají do 17. století. Roku 1642 obsadili Olomouc švédští vojáci a zbudovali zde zemní val. O pár let později na jejich dílo navázal první velitel olomoucké pevnosti – plukovník Locatello de Locatelli a roku 1676 zde byl dokončen tzv. Locatelliho bastion. Z olomouckých bastionů by měl být nejstarší, jako jediný kamenný a jediný, který se z rané fáze výstavby olomoucké barokní pevnosti dochoval dodnes. Do této doby bychom zřejmě mohli datovat také místní Cikánskou branku. Sloužila jako výpadová branka pevnosti – tzv. poterna. To byl průchod mezi jednotlivými obrannými pásy pevnosti, díky kterému se mezi nimi dalo rychle pohybovat. Takové branky bývaly široké až 3 metry, aby jimi prošla děla a povozy se zásobami. Civilní obyvatelstvo sem samozřejmě přístup nemělo.
K různým vojenským účelům sloužil areál bastionu až do poloviny 20. století
text: Kateřina Kollerová
Broukoviště.
Ve starých, přestárlých i usychajících listnatých stromech se rády vyvíjejí larvy brouků, zejména v prosychajících stromech s dutinami, obnaženým dřevem, napadené hnilobami apod. V hospodářských lesích se už tolik se starými stromy nesetkáme, protože jsou vytěženy dříve, než dosáhnou vrcholu svého života. Spolu s tím mizí z přírody brouci a další hmyz. Útočištěm pro takové druhy brouků jsou proto často městské parky, staré stromové aleje a nebo jednotliví stromoví velikáni v krajině a v zahradách. Zachování takovýchto posledních starých stromů bývá často problematické kvůli jednostrannému hledisku prevence ochrany zdraví, majetku a estetické funkce. K dispozici jsou však kompromisní řešení, která umožňují zachovat jak bezpečnost lidí, tak i malý ráj pro drobná zvířata a často skoro až exoticky vypadající brouky. Mezi lokality se zvýšeným výskytem starých stromů patří také areál letního kina a navazující park na Dobrovského ulici v Olomouci.
Bylo zde zaznamenáno minimálně 30 druhů brouků vázaných na staré stromy, z toho několik vzácných druhů. Můžeme se tu potkat například s některými ze zástupců kovaříků, pestrokrovečníků nebo zlatohlávků (Kašák, 2013).
U těch stromů, kde jsou nutné zásahy typu ořezů, je dobré postupovat s respektem k ohroženému hmyzu. To znamená například po ořezu nezatírat lysiny konzervačními nátěry, ponechávat na vybraných stromech i slabší větve, prosvětlovat koruny stromů, seřezávat koruny do tzv. „hlav“, nechávat na stromech nedotčené dutiny. Po případném kácení stromů můžeme ponechat část pařezů přirozenému rozpadu.
Životu hmyzu můžeme sami pomoci, např. stavbou a instalací malého domácího nebo zahradního broukoviště. S jeho stavbou nám můžou pomoci i děti. Další jednoduchý způsob, jak podpořit život hmyzu, je vysadit na zahradě květnatou louku a omezit sekání trávníku. A když už sečeme, tak ne celou zahradu naráz, aby hmyzu vždy zůstal kus prostoru, kde může hledat potravu a úkryt.
text: Gita Matlášková
Netopýři.
Letňák je nejnetopýrovatějším místem v Olomouci
Areál bastionu se starými stromy a historickými stavbami, zdmi a zídkami spolu s navazujícím parkem Pod Dómem představuje v rámci města skutečnou zvířecí oázu a návštěvníci se zde setkají s řadou chráněných živočichů. Úkryty ve stromech i budovách a bohatá loviště hmyzu sem přitahují například vzácné okřídlené savce z řádu letounů. Jde o místo s nejvyšším zaznamenaným počtem netopýřích druhů v Olomouci – zjištěno jich zde bylo již jedenáct. Nejrušněji tu bývá koncem léta a na podzim v průběhu netopýřích námluv, tzv. swarmingu. Mezi nejčastěji pozorované druhy patří netopýr rezavý, n. večerní, n. hvízdavý, n. vousatý/Brandtův nebo n. pestrý. Lokalita je velice významná rovněž pro saproxylické (na mrtvé dřevo vázané) brouky, těch se zde vyskytuje na třicet druhů. Mezi nimi i několik druhů z Červeného seznamu, jako je např. pestrokrovečník či některé druhy kovaříků.
Za spolupráci při šetrné obnově parku, instalaci netopýřích budek a osvětě veřejnosti získala správa areálu Letního kina plaketu Náš soused je netopýr.
Netopýří oázy v městské zeleni
V Olomouci existují i další místa, kde se lze s netopýry potkat. Je zde totiž přítomno velké množství parkových ploch, celkem se jedná o více než 48 ha zeleně. Jádro představují Bezručovy, Smetanovy a Čechovy sady. V roce 2008 tu proběhl podrobný zoologický průzkum a zjištěno bylo deset druhů letounů. K nejhojnějším patří netopýr hvízdavý, n. večerní a n. rezavý. Parky se starými stromy, květinovými záhony a vodními zdroji slouží nejen jako významná loviště, ale netopýři tu využívají rovněž stromové úkryty – dutiny, praskliny, štěrbiny pod kůrou apod. Nejpočetněji se v nich netopýři zdržují v době jarních a podzimních přeletů, sídlí tu ale i letní kolonie samic s mláďaty. Tyto typy úkrytů často obsazují také solitérně žijící samci a některé druhy mohou ve stromových dutinách dokonce zimovat.
Při péči o vzrostlé dřeviny je vždy třeba dbát opatrnosti, aby pěstebními zásahy nedošlo k ohrožení těchto chráněných živočichů. V Olomouci se v posledních letech daří prosazovat šetrné postupy, příkladem za všechny uveďme zdařilou revitalizaci Michalského stromořadí v Bezručových sadech z nedávné doby.
Netopýři online
S tajuplnými nočními tvory se můžete blíže seznámit díky specializovanému webu České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) napude.sousednetopyr.cz. Podívejte se také na videa na youtube kanálu nebo na přenos z letní kolonie.
Setkání s netopýry tváří v tvář
Se životem a ochranou vzácných okřídlených savců se lze seznámit na osvětových akcích pro širokou veřejnost, které se každoročně konají na přelomu léta a podzimu v rámci Mezinárodní noci pro netopýry. Kalendář akcí, fotoreportáže z proběhlých ročníků a mnoho dalšího lze nalézt na webu netopyrinoc.cz.
Text: Olga Růžičková
Text vznikl v rámci projektu Výpravy do světa netopýrů aneb poznejte své ohrožené sousedy finančně podpořeného SFŽP ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.
Cikánská branka. Letňák spojuje město.
Branka existuje staletí. Vojáci ji používali desítky let. Veřejnosti se otevřela jen párkrát a na roky byla zapomenuta. Jak se tedy stalo, že tudy dnes můžete procházet? … Za vším hledejte lidskou dobrotu.
Více k počtení tady.
text: Kateřina Kollerová
